
Kybernetické útoky se dějí
velkým firmám, bankám nebo nemocnicím..
Realita je jiná.
Útok obvykle nezačíná ničím dramatickým a nejčastějším cílem jsou běžní uživatelé a malé firmy. Obyčejný e-mail byl právě byl původem přesně takového případu, který jsme řešili u jednoho z našich zákazníků. Na dalších řádcích se s vámi podělíme o detailní informace, protože tato situace krásně ukazuje, jak rychle se dnes věci mohou zvrtnout. A také co rozhoduje o tom, jestli incident skončí jako poznámka v reportu, nebo jako katastrofa.
Jak to celé začalo?
Uživateli přišel do schránky e-mail s přílohou ve formátu .ZIP. Řeknete si: „Nic neobvyklého – přílohy v ZIPu chodí běžně.“ Háček byl ale v tom, že firma v té době provozovala e-maily u hostingového providera bez jakéhokoliv pokročilého zabezpečení. Zpráva tedy prošla až do konkrétní uživatelské schránky, aniž by ji cokoliv zkontrolovalo nebo označilo jako podezřelou. Uvnitř archivu (.ZIP) se skrýval soubor s příponou .js – tedy JavaScript. Na první pohled nenápadný soubor, který však ve Windows stačí dvakrát rozkliknout a spustí se jako program. A přesně to se stalo.
Co se dělo pod povrchem?
Spuštěný skript obsahoval takzvaný obfuskovaný kód. Zjednodušeně řečeno – byl záměrně zamotaný tak, aby nebylo na první pohled poznat, co vlastně dělá, a aby ho jen tak něco neodhalilo. Po spuštění si z internetu stáhl další instrukce a tím byly spuštěny další kroky:
- Nejprve si software zmapoval terén, vyčetl obsah operační paměti a posbíral informace o počítači.
- Následovalo to nejhorší – skript začal vytahovat veškerá uložená hesla. A to nejen z webových prohlížečů, ale i přímo ze systému Windows. Přihlašovací údaje do Microsoft 365, hesla k mapovaným síťovým diskům mimo doménu a další uložené přístupy. Jinými slovy – během chvíle měl útočník v ruce klíče prakticky ke všemu, k čemu se uživatel z daného počítače přihlašoval.
- Posledním krokem mělo být odeslání ukořistěných dat útočníkovi. Skript se pokusil navázat podezřelé spojení do internetu. A právě tady jeho cesta skončila.
Kde útok narazil?
Na počítači byl nainstalován agent služby AWACS Protect, který podezřelou komunikaci vyhodnotil jako škodlivou a okamžitě ji zablokoval dříve, než stačilo dojít k odeslání jakýchkoliv dat. Tím ale role naší služby nekončí. Klíčovou roli sehrála funkce EDR (Endpoint Detection and Response), která celý incident zaznamenala a přehledně zrekonstruovala – od otevření přílohy, přes spuštění skriptu až po pokus o odeslání dat. Díky tomu bylo okamžitě jasné, co přesně se na počítači odehrálo, která data byla v ohrožení a co je potřeba udělat.
A právě zde je klíčový moment – i kdyby se útočníkovi podařilo data odeslat, díky EDR by uživatel o nic nepřišel. Incident byl detekován natolik rychle, že stačilo neprodleně zasáhnout – změnit kompromitovaná hesla a prověřit dotčené účty. Bez funkcionality EDR by se na únik hesel pravděpodobně přišlo až ve chvíli, kdy by je útočník začal zneužívat.
A závěr :
Celý incident trval jen několik minut
Od otevření přílohy po zablokování útoku uběhla chvíle, během které by si uživatel ničeho nevšiml – žádné chybové hlášky, žádné zpomalení počítače, nic. A právě v tom je dnešní malware zákeřný.
AWACS Protect agent
v tomto případě potvrdil, proč dává smysl kombinovat více vrstev ochrany v jednom řešení. Útok zastavil, celý jeho průběh zdokumentoval a poskytl uživateli jistotu, že o žádná data nepřišel.
Pokud si nejste jisti, jak je na tom zabezpečení vašich počítačů a e-mailů, ozvěte se nám. Rádi vám pomůžeme dřív, než vám podobný e-mailpřistane ve schránce. Neváhejte nás kontaktovat.
